Komentář: Paradox vesnického fotbalu - proč náš čas pálíme na sportu, který se v neděli nehraje?

Znáte ten pocit po nedělním zápase? Celý týden jste s kluky na tréninku pilovali kličky a střelbu, ale na hřišti jako by to zapomněli. Místo krásných akcí a herní inteligence vidíte jen chaos a hráče, kteří nevědí, kdy a co mají udělat. Pravda je taková, že my, trenéři v menších klubech, často bojujeme s „paradoxem vesnického fotbalu“ a svůj vzácný čas pálíme metodami, které zkrátka nepřinášejí takové výsledky, jaké bychom si přáli.

Všichni víme, jak to chodí. Vlítneme div ne rovnou z práce na hřiště, kde už na nás čeká klidně patnáct natěšených a divokých dětí. Většina z nás obětuje trénování spoustu volného času, děláme to v podstatě zadarmo a bez nás by se ty děti k fotbalu často vůbec nedostaly. Za to si každý z vás zaslouží obrovské uznání.