Marek Vybíral – kapitán, který rád vyhrává

„A“ tým mužů na svůj postup do nejvyšší pražské soutěže čekal tři sezóny. 

Dvakrát nám postup znemožnil Covid a opatření s ním spojená. V sezóně 2019/2020 jsme byli na prvním místě tabulky, ale v soutěži se odehrálo pouze 16 zápasů. Podobně tomu bylo i v následující sezóně, opět první místo, ale jen deset odehraných zápasů.

Letos jsme opět bojovali o postup a povedlo se…. A i když postupujeme z druhého místa, myslíme si, že si to velkou měrou zasloužíme.

O právě ukončené, a pro „A“ tým mužů úspěšné sezóně, jsme si povídali s kapitánem týmu Markem Vybíralem.

Jak se kapitán dívá na postup, co ho těší, nebo naopak mrzí? Marek nám ochotně odpověděl na všechny otázky a my děkujeme za jeho upřímnost a přejeme jemu, i celému týmu, ať se v příští sezóně daří !!!

Ahoj Marku,

Sezónu máme úspěšně za sebou. I když ne vítězství v soutěži, přesto se povedl postup do Přeboru. Jaké máte pocity?

Pocity mám dost smíšené, vím, že postup byl cíl, ale má představa byla, že bude z prvního místa, to se bohužel nepovedlo. Bral jsem to jako svůj osobní cíl dovést tým do Přeboru a na konci sezóny zvednout pohár nad hlavu.

Beru to tedy tak, že cíl je splněn na 50 %… Já hrozně rád vyhrávám, teď to bylo opravdu blízko, dva roky předtím se soutěže přerušily a ten třetí rok byl snad nejtěžší. Pocity mám smíšené, ale zatím mám v sobě tak nějak zklamání, že nejsme první.

Po prvních kolech podzimní části to na postup moc nevypadalo. Jak se stalo, že jste najednou tak vystřelili? Bylo to štěstí, nebo nějaká motivace?

Noo to je pravda, to moc nevypadalo. Začátek sezóny se nám nepovedl a ty body, které jsme ztratili nám na konci chyběly. Na podzim byl pro nás hrozně důležitý zápas na Slivenci. Věděli jsme, že prostě musíme vyhrát abychom sem udrželi v souboji o první místo, to jsme zvládli a ztráceli jsme pouze 6 bodů na první místo, ale bylo nám jasné, že na jaře musíme porazit týmy jako Cholupice, Zbraslav….

V zimě jsme si dali v kabině cíl, že musíme udělat 27 bodů, že nám budou stačit na první místo, na tabuli jsme si nakreslily 27 prázdných políček a po každém zápase jsme proškrtávali dle získaných bodů a vždy jsme se pak zaměřili na nejbližšího soupeře. Šli jsme na jaře zápas od zápasu, koukali jsme maximálně týden dopředu a věřili, že soupeři na prvních příčkách klopýtnou.

Když to teď vidím, tak by nám opravdu 27 bodů stačilo, uvědomovali jsme si, že nemůžeme vyhrát vše na jaře, to snad není ani možné, bohužel prohra přišla právě s ČAFC, ale pak ještě remíza s Modřany a tam nám chybí právě ty 2 body.

Nastřílel jsi v sezóně 11 gólů. Který byl ten nej … (nej nechám na tobě – nejdůležitější, nejhezčí…)

Musím říct, že mě samotného 11 gólů překvapilo, ale jsem za ně hrozně rád.  Z každého gólu mám upřímnou radost a myslím, že je to i vidět na hřišti. Dávat góly mě prostě baví, ale to asi každého. :)

Nevím, jestli nejhezčí, ale myslím si, že důležitý byl právě proti Slivenci, museli jsme tam vyhrát a když jsme u nich hráli naposledy dostali jsme tam hroznou šišku.

Když jsem tam dal gól radoval jsem se jak blázen a letěl jsem se radovat se střídačkou, která vběhla na hřiště, bylo na nás všech vidět jakou máme radost.

Moje rodina říkala, že to muselo být slyšet až v Braníku, jak jsem se radoval. :))

 V zápase proti Řeporyjím jsi dostal červenou kartu a stop na důležitý zápas s ČAFC. Jak to vidíš zpětně? 

Ten moment mi pořád leží v hlavě, vždycky mě pak hrozně mrzí, že vím, že nebudu další zápas a to, že to mělo být právě s ČAFC bylo ještě víc hořký. Upřímně nevím, jestli by zápas s ČAFC dopadl jinak kdybych hrál, byl to zápas o jednom gólu, my naší šanci neproměnili a ČAFC ano.  Bylo pro mě těžké sledovat zápas z tribuny a nepomáhat klukům na hřišti.

Pořád si ale myslím, že vše mohl rozhodčí posoudit trochu citlivěji a mohl jsem dostat pouze žlutou kartu. Na jednu stranu mám na ruce kapitánskou pásku a myslím, že rozhodčí by mohl respektovat, když se slušně vyjádřím k jeho výroku, oni sami chtějí respekt od nás.

A teď k nadcházející sezóně. Je to výzva, těšíš se, nebo naopak jsou nějaké obavy?

Pokud se postup do Přeboru potvrdí, tak náš tým i vedení čeká dost práce. Bude potřeba okysličit tým a přivést konkurenci na jednotlivé posty, aby byli kluci správně namotivovaní.

Celou sezónu jsem sledoval Přebor, jak se vyvíjí. Byl jsem se podívat na pár zápasech Dukly JM, Přebor je opravdu kvalitní soutěž, je v ní hodně kvalitních hráčů bude to dost náročné.

Vím, že nás nebude čekat nic jednoduchého, ale věřím, že v Přeboru budeme důstojným soupeřem, který má svoji kvalitu.

Těším se na dobré zápasy, ale bude to dřina.

Kapitánská páska ti určitě zůstane i nadále, je to velká zodpovědnost – k týmu, ke klubu?

Nevím, jestli mi kapitánská páska zůstane. Většinou v létě na soustředění máme volbu kapitána, takže se může stát cokoliv.

Ano, určitě to beru jako odpovědnost, ale vlastně to, co dělám, jak se chovám v kabině a na hřišti bych asi dělal i bez kapitánské pásky, možná proto si mě kluci zvolili jako kapitána.

Co se týče odpovědnosti ke klubu, beru to tak, že to, jak se chovám je zároveň i vizitka klubu, ale tato odpovědnost není jen o mě.

Náš klub pořádá spousty akcí pro naše mladé fotbalisty, různé skvělé akce a myslím, že hráči z A-týmu by měli být toho součástí v čele se mnou. Věřím, že i pro ty mladé je fajn, když tam jsme, že jsme pro ně jakýmisi vzory.

Poslední, závěrečná otázka se týká cílů v příští sezóně, jak týmových, tak osobních (fotbalových) pokud nějaké máš. 

Chci abychom se radovali z co nejvíce výher. Mít radost z fotbalu a v Přeboru dopadnout co nejlépe.

Já osobně bych chtěl nastřílet zas nějaké góly a hlavně, aby drželo zdraví.

Celkově Braníku přeji hodně sportovních úspěchů do nové sezóny.