Hoteliér Uhrin zavřel: Něco mám z fotbalu našetřeno, propouštět nechci
Sanatorium Mariot v centru Františkových Lázní je opuštěné. Stejně jako kolonády a uličky tohoto jindy populárního městečka. Hoteloví hosté se museli zabalit a odjet domů. Také jeho majitel Dušan Uhrin starší se jen narychlo rozloučil se svými klienty, kteří se k němu rok co rok vraceli. Potřásli si rukou a odjeli za hranice…
„Přišlo to vlastně ze dne na den. Ti, kteří mohli dodělat objednanou léčebnou kúru, tak ještě absolvovali nějaké procedury, ale do dvou dnů se penzion vyklízel. Já jsem měl na sanatoriu jen Němce a tam se zavíraly hranice. Takže se všichni vraceli domů. Aby to stihli,“ vypráví dnes 77letý podnikatel.
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Apr2020/2373767.jpg?d41d
Sanatorium musel zavřít a sám odjel do Černošic, kde na dálku komunikuje s manažerem penzionu, co je potřeba udělat. Ale nezoufá. A snaží se připravit věci tak, aby nemusel propouštět.
Omezení cestování, zákaz pobytů v lázeňských zařízeních. To jsou opatření, která se vás určitě dotkla, jak vůbec tu situaci řešíte?
Já jsem ještě optimista. Asi to bude na delší dobu, než se to vrátí. Ale o tohle odvětví mám opravdu strach. Podívejte se do Karlových Varů, každý větší hotel zaměstnává třeba 200 lidí. Já mám malé sanatorium, dávám práci 17 lidem, takže to vypadá jednodušeji. Ale zároveň je to těžké, máme dobrý kolektiv, a chtěl bych je udržet.
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Apr2020/2373769.jpg?d41d
Takže výpovědi u vás ještě nepadaly?
Naštěstí jsem něco vydělal při trénování a mám trochu našetřeno. I když třeba v posledních letech jsem investoval 10 milionů do přestavby. Já opravdu chtěl, aby se lidé rádi vraceli a dával tomu hodně. Takže každý další výdaj bude znát. Teď budeme posílat výplaty, a to je třeba 300 tisíc a k tomu dalších 150 tisíc sociálního a zdravotního pojištění. Kolik měsíců nás čeká? Nevíme. To se těžko udrží…
Zkusíte lidem najít jinou práci? Nebo jak to vůbec bude s provozem sanatoria dál?
Práci? To opravdu nejde. Nevím jakou. Ale samozřejmě, musíme se připravit na to, že se změní věci i u nás. Pokud nebude možné nějaký čas cestovat, tak se budeme muset přeorientovat na lidi z Česka. Mohly by začít do penzionů jezdit rodiny s dětmi, podívat se do lázní. U nás třeba máme bazén se slanou vodou, to by mohl být bonus.
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Apr2020/2373771.jpg?d41d
Františkovy Lázně leží podle čísel v jednom z rizikových regionů. Vnímáte to taky? Máte větší obavy, než kdybyste byli jinde?
Samozřejmě, že to vnímám. Karlovarsko není moc velký region, ale je co do nákazy na 4. nebo 5. místě v republice. Hlavně na Chebsku je problém. Ale já myslím, že to lidé přivezli právě z Itálie a problém jsou právě ti pendleři, ti to rozvezou…
Situace, která nastala, vám určitě komplikuje podnikání. Jak vůbec berete všechna ta opatření, která kvůli koronaviru v Česku vznikla?
Každý nadával, ale z vedení státu nebo z krizového štábu to byly dobré kroky. Samozřejmě, vždycky se dělají chyby, zvlášť když nastane nějaká situace, kterou vůbec neznáme. Ale přístup máme opravdu dobrý. Já myslím, že Česko to stihlo. Mám pocit, že se to tady daří zpomalit. Když pak koukám na Itálii, kde se ještě dlouho hrál fotbal, v Evropě Liga mistrů, plné stadiony… Tam to neodhadli, měli to opravdu zastavit dřív.
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Feb2020/2360071.jpg?d41d
Vám je 77 let. Asi se nečtou dobře všechny zprávy o tom, jak riziková může být nákaza pro starší lidi…
Jasně že mám respekt. Obrovský. Vždyť my jsme se tradičně scházeli jako rodina. Ale teď se vůbec nepotkáváme. Minulý týden tu za mnou byl syn, ale jen se vlastně otočil a hned zase jel. Je to smutné. Naštěstí mám možnost být v Černošicích, kde máme zahradu. A když jdeme ven, nasadíme roušky, hodinová procházka a zase zpátky domů. Ale třeba v úterý zase budu muset jet do Františkových Lázní, kvůli placení nějakých faktur. Jo, zase odteče z pokladny 600 tisíc...
A jak krátíte čas, když není moc co dělat? Pouštíte si třeba z nostalgie velké staré zápasy?
No, vlastně jsem se rozhodl, že se konečně naučím německy. Zní to vtipně, že? Anglicky mluvit problém nemám. Ale ke mně celý život jezdí němečtí hosté, ale já se trochu stydím mluvit. Prostě si v té němčině pořád jistý. Tak beru knížky a zkouším to dohnat. No a snažím se držet dobré nálady.