Na volejbalové vlně. Co stojí za českým úspěchem a jaké peníze se ve sportu točí?

Na soupeře posílají japonce, nasazují jim parohy, zatloukají hřebíky… ale hlavně: vítězí! Díky senzačnímu postupu českých reprezentantů do semifinále mistrovství světa se z volejbalu stal s nadsázkou nejsledovanější sport v Česku. Tak se s ním pojďte seznámit.

Ještě před šampionátem měly české sázkové kanceláře kurz na medaili českých volejbalistů 250 ku jedné. Na zlato pak 500 ku jedné. Jenže borci v národních barvách překonávají očekávání. Z těžké skupiny se probojovali až do sobotního semifinále s Bulhary.

Největší úspěch reprezentace v samostatné české historii přitáhl k šestkovému volejbalu pozornost lidí, kteří jinak souboje přes síť na palubovce nesledují. Podobnou vlnu zájmu jsme si zažili například před šesti lety, když basketbalisté v čele s Tomášem Satoranským vybojovali na mistrovství světa v Číně šesté místo.

Pro zdejší volejbal přitom není úspěch něco neznámého. Naopak! 

V minulém století platila československá reprezentace řadu let za volejbalovou velmoc. Od prvního mistrovství světa v roce 1949 se reprezentanti šestkrát v řadě dostali na stupně vítězů. Poslední medaili, dokonce zlatou, vybojovali v roce 1966 opět doma. A ještě v roce 1970 se probojovali na čtvrté místo. A teď to čeští volejbalisté minimálně dorovnají.

Překvapení? „To, že se jim daří, překvapení není. Ale semifinále u nás nečekal ani největší optimista,“ říká bývalý špičkový volejbalista a majitel společnosti Sportfin Martin Lébl.

Z čeho tedy pramení současný úspěch?

Těch faktorů je několik. Kromě stovek milionů korun, které šly do zdejší infrastruktury, je to vyústění dlouhodobé práce s mládeží. Ostatně v poslední době zaznamenalo Česko v mládežnických kategoriích úspěchy – loni třetí místo na evropském šampionátu dvacítek či čtvrté místo na letošním mistrovství světa jednadvacítek.

„Současný úspěch je také daný tím, že ta generace hraje pár let spolu. Většině hráčů tvořících kostru týmu – až na mladého Antonína Klimeše, který je veliký talent – je teď kolem 28 až 30 let, což je ideální volejbalový věk,“ uvádí Lébl.

Navíc se zvedla i české extraliga. V posledních pěti letech v ní výrazně odskočily kluby pohybující se na špičce: Lvi Praha, ČEZ Karlovarsko a Jihostroj České Budějovice. „Z těch se staly velice kvalitní a konkurenceschopné týmy v rámci Evropy,“ líčí Lébl. Díky tomu získávají zdejší hráči i zkušenosti ze střetů se zahraničními týmy.

Kolik peněz se v extralize točí?

Roční rozpočet top českých klubů se pohybuje v řádu nižších desítek milionů korun. Například úřadující mistři Lvi Praha – za nimiž stojí bratr miliardáře Karla Janečka Tomáš – mají rozpočet kolem třiceti milionů. Jelikož odměna za český titul je milion korun, tak i s účastí v Lize mistrů jde spíše o ztrátovou činnost. „V nejlepším případě se klub dostane na nulu,“ popisuje místopředseda Českého volejbalového svazu Martin Gerža.

Pomineme-li pražské Lvy s movitým mecenášem v zádech, je většina tuzemských týmů financována zhruba způli penězi z komunálních zdrojů, tedy z krajů a měst. Druhou část si kluby obstarávají samy.

Jaké jsou výdělky hráčů v Česku?

U začínajících hráčů to může být jen sto tisíc korun za celou sezonu, rekordní smlouva ligy pak činí zhruba 1,5 milionu na sezonu. Jinak tu špičkoví volejbalisté berou podle Gerži téměř milion korun za sezonu, tedy zhruba sto tisíc korun měsíčně. Takový příjem se podle místopředsedy svazu týká asi patnácti lidí.

Ti, co se dostanou do nároďáku, si navíc do kolonky příjmů mohou připočíst odměny od volejbalového svazu za reprezentaci, které se mohou vyšplhat až ke čtyřiceti tisícům korun za měsíc.

S kolika penězi svaz nakládá?

Český volejbalový svaz je čtvrtou nejvíce podporovanou sportovní federací a jeho roční rozpočet činí dvě stě milionů korun. Přibližně polovina z tohoto balíku jde na rozvoj infrastruktury.

Vedle toho investují do sportu i samosprávy. Například Jihočeský kraj plánuje vybudovat v Českých Budějovicích moderní centrum míčových sportů za 1,2 miliardy korun. Stavba haly s kapacitou pěti tisíc diváků by mohla začít v příštím roce a skončit v roce 2028.

Jak si vede zdejší liga v porovnání s jinými v Evropě?

Není rozhodně top ligou. Ty jsou na kontinentu podle Lébla dvě – italská a polská. „V nich jsou příjmy, kvalita a návštěvnost úplně někde jinde než u nás. K nim máme ještě hodně daleko.“

Naproti tomu třeba portugalskou nebo belgickou jsme podle něj už předehnali. A se sousedním Německem jsme na tom zhruba podobně – pár top týmů na evropské úrovni a zbytek. „Jsme v takovém lepším středu,“ komentuje Lébl s tím, že tuzemská extraliga má už dostatečnou kvalitu a podmínky, na které láká i zahraniční hráče.

A jakým soupeřem je Bulharsko, s nímž se český výběr utká v sobotu ráno o postup do finále?

Jak ukazují kurzy sázkových kanceláří, do duelu jdou čeští borci coby outsideři. Stejně jako tomu bylo už ve čtvrtfinále s Íránem. Což ale může být pro tým výhoda. „V tuhle chvíli kluci nemají vůbec co ztratit. Mají dva zápasy na to uhrát medaili,“ hodnotí situaci Lébl.

Co se týče bulharské reprezentace, tak ta podle někdejšího blokaře prošla generační obměnou a na šampionátu se tým může opřít o několik schopných hráčů. „Nicméně je to historicky tým, který když se mu nedaří v nějakých částech zápasu, tak je schopný ztratit koncentraci. Pokud by se Čechům povedlo je trošku znervóznit, pak by se mohly dít asi zajímavé věci,“ říká Lébl. Naděje tedy je. Zvlášť když už se Čechům podařilo ve čtvrtek rozhodit favorizované Íránce.

Jak s nečekaným úspěchem v Česku naložit?

Volejbalový svaz doufá v to, že případné medailové umístění přitáhne nové sponzory. „Už nyní se volejbalu podařilo dostat mimo bublinu. Je i na nás, abychom volejbal na výsluní udrželi. Příští rok budeme v Brně pořádat ženské mistrovství Evropy a už pracujeme na tom, abychom se v povědomí lidí udrželi,“ uvádí marketingový manažer svazu Lukáš Kozáček.

The post Na volejbalové vlně. Co stojí za českým úspěchem a jaké peníze se ve sportu točí? appeared first on Forbes.