Proč jsme v roce 2024 vyhráli mistrovství světa v hokeji i kapitalismu
Jak se říká – and with that the 2024 season comes to an end. Hlas Forbesu neříká nic jiného. A nutno říct, že sezona to byla vskutku výživná.
Pamatuju si, jako by to bylo včera. David Pastrňák nakonec udělal přesně to, proč přiletěl a v O2 areně zavládla naprostá euforie. Když to celé dokonal David Kämpf, začaly všem – včetně nás s Petrem Šimůnkem – odcházet hlasivky. Jednomu sledujícímu však nikoli. Vedle nás stojící miliardář Pavel Hubáček si vyndal ruce ze zadních kapes a doslova jednou si tlesknul.
„Byl jsem rád, že to kluci zvládli,“ svěřil se nám o chvilku později. Well, i tak se dá slavit titul mistrů světa, když si nepotrpíte na velká gesta.
Podobně jako v hokeji jsme jako země letos vyhráli i mistrovství v kapitalismu. Nikoli tedy světa, to jsem vypočítavě přehnal, ale Evropy? Pod to už bych se skoro podepsal. Vás by, drazí příznivci Forbesu, před pár lety napadlo, že to bude český kapitál, který ovládne více než pět set let fungující Britskou královskou poštu?
Kdo říká, že jo, tak mu to nevěřím! Pokud tedy neúřaduje z Pařížské 26 jako Daniel Křetínský se svojí EPH.
Vás by napadlo, že to bude český kapitál, který koupí výrobce munice Remington? V rámci největší české investice v USA? A stane se tak největším výrobcem malorážového střeliva v západním světě? To je, prosím pěkně, CSG a Michal Strnad.
Vás by napadlo, že to bude český kapitál, který získá licenci na provoz britské Národní loterie? A že celkově na základech kulhající Sazky vyroste globální gigant Allwyn? Snad nám o tom jednou Karel Komárek poví víc.
Vás by napadlo, že když pojedete do Skandinávie, v každém třetím hotelu vaše ubytování zajistí software českého zakladatele Richarda Valtra, který chce desetinásobek, nebo nic a který vyzývá Oracle? Mimochodem, Mews bude přesně ten formativní startupový příběh, který Česko potřebuje, i když o něm běžný kolemjdoucí zatím pořád moc netuší. To si někam klidně zapište a za tři roky mi to připomeňte, jsem bytostně přesvědčen, že koukáme na český (téměř) Skype moment.
Tohle jsou – za mě osobně – nejzářnější příklady, že už dávno nejsme jen lovnou zvěří, ale sami jsme se vydali na lov. Vrchol expanze už pro nás nepředstavuje Slovensko a při první (podstřelené) příležitosti nechceme nutně prodávat.
Výčet by rozhodně mohl být širší, však pozoruhodné výpady dělá i například Colt CZ Group, tichou světovou raketou nepřestává být CDN77 a pod heslem „expanze“ by v encyklopedii mohlo být logo Notina.
Za hranice míří Accolade, pozoruhodně se roztahuje Crestyl a svou stopu do podoby Londýna zasazuje Sebre. Tomáš Čupr neúnavně táhne Rohlík a nepřestává být founderem, kterého vidíte jednou za dekádu. V Žatecké ulici mezitím sedí za monitorem Jan Barta a poráží značnou část světových investorů.
Tohle fakt není česká ani regionální hra. Tohle je evropská a často světová hra, do které český kapitalismus dozrál. A díky bohu za to, protože to jednak inspiruje další a zároveň tím do struktur společnosti propadávají další menší kuličky kapitálu a zasazují semínka toho, co budou šampioni za deset dvacet třicet let.
Forbes to bude pořád sledovat z první ruky. A vy s námi v první řadě.
No a pokud jste si vše výše již uvědomovali a doufali v takzvanou vyšší přidanou hodnotu ke konci roku, tady to je. Troufám si tvrdit nejdůležitější letošní kniha. I v kontextu všeho výše. Důvod je jednoduchý – snaha ochránit něco, co již nedává tržní smysl, se může brutálně vymstít. Tím spíš, když se pod rouškou bezpečí vykašlete na inovace. Jako sousedé našeho hlavního obchodního partnera bychom se z toho měli poučit.