Český národní sport? Pohled na hokej a fotbal skrze devět čísel a bez emocí
Navrch má vždy ten, čí mistrovství se zrovna hraje. Letitý spor o český národní sport vedou fanoušci fotbalu a hokeje snad s ještě větší intenzitou než dříve. Podepsal se na tom triumf Čechů na domácím hokejovém mistrovství světa, ale také expanze fotbalových klubů do Evropy. Co nám ale řeknou statistiky?
358 tisíc vs. 100 tisíc
Vzhledem k obecné vyšší dostupnosti fotbalu asi nebude velkým překvapením, že větší členskou základnu má právě sport odehrávající se na zeleném pažitu. S historickým vývojem počtu fotbalistů u nás je to ale krapet složitější. Na vrchol totiž, alespoň statisticky, hráči a hráčky v kopačkách vystoupali v roce 2010, kdy Fotbalová asociace ČR evidovala přes 550 tisíc členů.
Jenže jak se rychle ukázalo, šlo ve velké míře o takzvané černé duše, které počty hráčů uměle navyšovaly. Dnešních 358 tisíc je proto nejspíše mnohem přesnější číslo. Klubů je v Česku evidováno kolem tří a půl tisíc.
Hokej má pochopitelně svá omezení a stadion s ledovou plochou nestojí na rozdíl od fotbalových trávníků v každé vesnici. I proto není nakonec 100 tisíc registrovaných členů Českého svazu ledního hokeje špatný výsledek, vzhledem k tomu, že v Česku je pouze asi 150 hokejových ploch a 244 klubů přihlášených alespoň do jedné ze soutěží organizovaných svazem.
250 milionů korun vs. 100 milionů korun
Follow the money. Mantra mnoha investigativních žurnalistů jde aplikovat i při posuzování souboje borců v kopačkách a na bruslích. Největší peníze se v obou sportech pochopitelně drží v nejvyšších tuzemských soutěžích. Ty nesou jména svých generálních sponzorů, kolik ale takové privilegium stojí?
Česká mužská fotbalová nejvyšší liga nese od letoška název sázkové kanceláře Chance trojlístku českých miliardářů Jaroslav Nosek, Jiří Dragoun a Jaroslav Beran. Ta za obchod, který jí přihrál kromě nejvyšší i druhou nejvyšší fotbalovou soutěž, zaplatí ročně přes rekordních 250 milionů korun.
Oficiální cenovka za to, že se hokejová mužská extraliga jmenuje podle sázkové kanceláře Tipsport (mimochodem od stejných vlastníků jako Chance), nebyla nikdy zveřejněna. Podle informací Forbesu se však pohybuje v blízkosti mety sto milionů korun za sezonu.
2 vs. 18
Investiční moudro praví, že drahé kovy by měly být součástí každého portfolia. A co portfolia dvou kandidátů na národní sporty?
V historii samostatné České republiky to fotbalistům „cinklo“ na velkých turnajích jen dvakrát. Za stále největší úspěch českého fotbalu lze jistě považovat stříbro z mistrovství Evropy v roce 1996. Na stejném turnaji o osm let později brala česká reprezentace na turnaji v Portugalsku bronz po srdcervoucí porážce v semifinále turnaje od Řecka. Fotbalistky zatím cenný kov do národní pokladnice nepřinesly.
Česká hokejová pohádka vypráví úplně jiný příběh. Z mistrovství světa a olympijských her posbírali muži celkem šestnáct medailí, ženy dvě. Slavné hokejové bitvy zlidověly podobně jako hlášky z filmů a třeba český triumf na olympiádě v Naganu z roku 1998 se dočkal dokonce vlastní opery. Poslední variace na hokejové šílenství zachvátila Česko při letošním domácím mistrovství světa v Praze, které mělo zlatou tečku.
6435 vs. 5562
Bez fanoušků to nejde, to je každému sportovnímu klubu jasné. Proto se vyplatí poměřit, jak na tom jsou nejvyšší ligy fotbalu a hokeje v Česku. Souboj je to mimořádně těsný.
V sezoně 2023/2024 chodilo na nejvyšší českou fotbalovou ligu v průměru 6435 fanoušků. Za čtyřciferným číslem se ale skrývá hodně rozkročený interval. Zatímco na Spartě či Slavii, tedy u lídrů v návštěvnosti, průměr překročil sedmnáct tisíc návštěvníků na zápas, na chvostu statistiky se krčí Jablonec, Karviná a Mladá Boleslav, kde na ligový fotbal nedorazily průměrně ani tři tisíce fandů.
Stejná sezona, jiný sport. Hokejová Tipsport extraliga ledního hokeje zažila jednu z nejsilnějších diváckých sezon. Na zápas se průměrně přišlo podívat 5562 diváků, tedy o zhruba tisícovku méně než na fotbal. Data od hokejistů nicméně zahrnují jen základní část, v play-off se návštěvnost zvedá o jednotky tisíc diváků. V praxi se tak sport na ledě tomu na trávnících nejspíše vyrovná. Ostatně i na návštěvností nejhorší Kladno chodilo v nejvyšší hokejové soutěži průměrně více lidí než na návštěvností nejhorší fotbalový Jablonec.
1892 vs. 1900
Pokud se chce sport honosit přídomkem „národní“, musí mít v českých zemích patřičnou tradici. Začátky hokeje a fotbalu jsou v Česku, pro někoho možná překvapivě, od sebe ne úplně vzdálené.
Ve světě fotbalu i hokeje drží nejspíše primát pražská Slavia. Ta fotbalová vznikla v roce 1892, její hlavní rival ze Sparty ji následoval hned o rok později. U hokejové Slavie se nejčastěji hovoří o roku 1900, byť dosledovat začátky původně severoamerického sportu u nás není snadné.
Hokejová historie se u nás ale nejspíše začala psát už o něco dříve. V Národních listech vyšla v únoru roku 1897 zpráva o tom, že se u nás odehraje v rámci mezinárodních bruslařských závodů i „málo u nás dosud známá hra hockey“. První fotbalový zápas je zdokumentovaný o něco lépe. Hrál ho Sokol Roudnice a Český Athletic Club 29. září 1887.
7 vs. 8
Protože se v obou sportech snaží hráči trefit do sítě, není od věci se podívat na jejich soupeření právě tam. Tedy na sítě. Zajímavý a vyrovnaný souboj přináší pohled na data společnosti Google od roku 2004.
Hokej si vysloužil za posledních dvacet let na stupnici 0–100 průměrnou hodnotu osm, zatímco fotbal sedm. A nyní co taková metrika podle Googlu znamená. Za 100 je považován ten zdaleka nejvyšší zájem o daný sport ve vyhledávači Google v České republice. Ten s přehledem vygeneroval hokej (na grafu výše reprezentovaný červenou linkou) letos v květnu během domácího mistrovství světa.
Fotbal sice nemá takové vrcholové amplitudy jako hokej, ale ani takové propady. Fotbalový primát drží letošní červen s pětinovou hodnotou oproti domácímu hokejovému mistrovství.
4,9 milionu vs. 37 milionů
Pokud jde o fandění u televizních obrazovek, nejde mezi fotbalem a hokejem o příliš vyrovnaný souboj. Podle dat České televize patřilo hned třináct z patnácti nejsledovanějších sportovních přenosů české mužské hokejové reprezentaci. Ty sledovalo dohromady 37 milionů diváků.
Královské Nagano nesesadilo z trůnu ani letošní domácí zlaté finále se Švýcarskem, které sledovalo necelých 3,8 milionu fanoušků. Jediný český olympijský hokejový triumf si naladilo ještě o sto tisíc diváků více.
Oproti tomu fotbal na televizních obrazovkách má, zdá se, nejlepší léta za sebou. Nejvýraznější zářez má s dvěma a půl miliony diváků finále mistrovství světa z roku 1998, ve kterém paradoxně ani nehrál český tým, nýbrž výběry Francie a Brazílie. Z českých zápasů kraluje semifinále Eura 2004 proti Řecku s 2,4 miliony diváků.
558,57 milionu korun vs. 395,05 milionu korun
Jak na dvojici národních sportů nahlíží česká státní dotační mašinérie? Kdybychom se na to podívali čistě optikou registrovaných hráčů, měl by fotbal dostávat od státu zhruba tři a půlkrát více. Tak jednoduché to ale není.
Centrálním orgánem pro rozdělování dotací pro sport je Národní sportovní agentura. Ta za rok 2023 přispěla na dotacích Fotbalové asociaci České republiky přes 558 milionů korun, zatímco Český svaz ledního hokeje obdržel lehce pod 400 milionů korun.
Jen pro zajímavost: na jednoho registrovaného fotbalistu to dělá 1560 korun, u hokejistů je to zhruba 3950 korun.
218 milionů korun vs. 310 milionů korun
Posledním finančním údajem náš číselný přehled také uzavřeme. Nejvíce z českých sportovců si umí vydělat hokejista, konkrétně David Pastrňák z Bostonu Bruins, který si za loňský rok přišel na 310 milionů korun. Umístil se tak na špici žebříčku Forbes Nejlépe placených českých sportovců.
Nejlépe vydělávajícím českým fotbalistou je Patrik Schick, kterému v Leverkusenu za loňský rok zaplatili 218 milionů korun. Tomáš Souček, druhý nejlépe placený český fotbalista, bere v londýnském West Hamu 152 milionů korun.
Obecně jsou na tom hokejisté na špici žebříčku lépe. V první desítce jich je sedm, doplňují je dva fotbalisti a tenistka Markéta Vondroušová.