Boom výdejních boxů v Česku. Jejich počet se i přes pokles e-commerce znásobí

České e-shopy a logistické firmy začaly v Česku ve velkém instalovat výdejní boxy, čehož si už jistě všiml každý, kdo byť jen prošel kolem exponovaných míst, jako jsou nákupní centra nebo dopravní uzly. Zatím jich v Česku máme od pěti velkých hráčů dohromady přes tři tisíce, jejich počet má ale potenciál se ještě ztrojnásobit.

„Je to o tom, jak velké boxy to nakonec budou – jestli čtyř, šesti nebo desetisloupcové. Obecně se ale bavíme o nějakých sedmi až deseti tisících boxech pro celou republiku,“ říká pro Forbes Jan Mrózek ze Zásilkovny patřící do skupiny Packeta. Ta má na starosti rozvoj Z-Boxů a má jich v Česku v současnosti téměř dva a půl tisíce.

„Myslím, že v nejbližších několika letech se dostaneme zhruba na pětinásobek současného počtu boxů,“ přidává se šéf logistické skupiny WeDo David Mareš.

Forbes oslovil všechny významné hráče na trhu, kteří začali v Česku výdejní boxy instalovat. A z jejich vyjádření vyplývá, že navzdory klopýtání e-commerce, která se v prvním čtvrtletí meziročně propadla až o čtvrtinu, nehodlají v instalaci boxů polevit. Navíc jejich funkce mnohdy nebude jen výdejní a někteří hráči chystají i to, že přes ně budou moci lidé sami posílat balíky.

„Ve třetím kvartále letošního roku bychom měli být schopni spustit i C2C, to znamená podávání zásilek zákazníky přímo do Z-Boxu a posílání je třetím osobám,“ předesílá Mrózek ze Zásilkovny.

Výdejní boxy v posledních dvou až třech letech obsadily zejména místa, kde je vysoká koncentrace lidí. Typicky jde o hojně navštěvovaná nákupní centra, přestupy pražského metra nebo i dopravní huby v podobě čerpacích stanic.

Obliba doručování přes výdejní boxy silně roste. Konkrétně Alza loni plánovala, že s jejich pomocí doručí jednatřicet procent všech objednávek. Výsledný poměr přesahující čtyřicet procent proto překvapil celé vedení. Boxy tak loni u Alzy využily zhruba dva miliony zákazníků.

Jeho firma začala s výdejními boxy už přes osmi lety a na rozvoj boxů v posledních letech vyčlenila téměř dvě miliardy korun. Jen v posledním roce počet jejích boxů v Česku, na Slovensku a v Maďarsku vyrostl z 800 na 1900 a jen v Česku jich provozuje přes 1200. Instalace jednoho boxu přitom každou firmu vyjde na střední stovky tisíc korun.

Výdejní boxy ale neslouží pouze k úschově zásilek, ať už jde o běžné zboží, nebo potraviny, či pokrmy, jejichž uschování je náročnější na energie kvůli potřebě chlazení. Začínají se v nich objevovat i chytré prvky, které občanům usnadňují život.

„Naše boxy plánují pro občany nadstandardní chytré služby. V budoucnu tak skrz výdejní boxy bude možné zaplatit například poplatky za psa, popelnici, pokutu či se napojit do registru řidiče a tak dále,“ říká k tomu Zdeněk Vacek z OX Point, který má v Česku zatím něco přes sto boxů.

Již nyní podle něj ve třiceti městech po republice tyto služby nabízí firma Payment4U. „Jedná se o softwarovou nadstavbu, kterou velmi jednoduše dokážeme integrovat, a boxy tak můžeme doplnit o dodatečnou inteligenci,“ dodává Vacek.

Mimo svou vlastní síť OX Point buduje i síť Rohlík Pointů pro největší online supermarket v Česku. Ovšem jeho plány jsou pro tento rok násobné. „Náš finální cíl je být dvojkou, maximálně trojkou na trhu,“ dodává Vacek.

„Český trh ale není nafukovací, není reálné na relativně malém trhu mít desetitisíce boxů. Proto bude trendem konsolidace a využívání boxů pro více subjektů,“ kontruje ovšem Mareš z WeDo.

S tím souhlasí i další velcí hráči jako Alza. „Kdyby tu bylo deset provozovatelů boxů a všichni by chtěli být na stejném místě, za chvíli bychom měli republiku zaplácanou železem,“ dodává ředitel expanze Alzy Jan Moudřík.

Souvisejícím problémem je totiž mnohdy vizuální znečištění veřejného prostranství samotnou existencí boxů. Ty se totiž stávají pevnou součástí veřejného prostoru a například fotografie z Polska, kde stojí jedna velká stěna složená z desítek až stovek jednotlivých schránek, působí často jako pěst na oko.

Oslovení hráči se v tomto shodují v jednom – s tvarem boxů bohužel nic neudělají. „Snažíme se najít řešení, ale jednodušší neexistuje,“ říká k hranatému tvaru Moudřík z Alzy.

„Neplánujeme žádné velké designové změny na boxech. Firmwarové a softwarové věci, které řídí box jako takový, však prošly obrovskou změnou,“ přidává se Jan Mrózek ze Zásilkovny.

Zaměření na software boxů dává logiku z pohledu toho, že velcí hráči se snaží z výše uvedených důvodů kapacity svých výdejních boxů sdílet a tím i zapojit třetí strany, které mohou boxy pro obsloužení zákazníků využít.

Například zboží z Alzy si můžete vyzvednout i v některých Z-Boxech Packety, naopak to sice zatím nefunguje, ale i o tom už se jedná. Koneckonců, všichni velcí hráči jsou nyní v jednání se svými partnery právě kvůli sdílení kapacit s cílem zabránit situaci, kdy by byl každý jednotlivý box obrandován jinou značkou, a kazil tak dojem z veřejných prostranství víc, než je nezbytně nutné.

„Chceme být decentním doplňkem městské infrastruktury,“ říká Vacek z OX Point, který by rád časem oslovil i menší obce a vesnice. A tady se dostáváme k otázce toho, zda budou boxy záležitostí jen velkých měst, nebo se časem dostanou i do míst, kde nežije tolik lidí.

„Do malých vesnic Alza určitě nemíří. Snažíme se boxy dávat do spádové oblasti vesnic nebo malých městysů. Abychom nemuseli boxů rozmisťovat deset, ale jen jeden dva do oblasti, kam obyvatelé stejně cestují,“ říká Moudřík z Alzy.

Na menší města a vesnice ale cílí jiní hráči. „Ideálním stavem by bylo, kdyby každý obyvatel Česka měl box k dispozici zhruba do pěti až deseti kilometrů od svého bydliště. To by v našem případě znamenalo mít zhruba právě tu plánovanou tisícovku boxů,“ vypočítává Mareš z WeDo, který zde má v tuto chvíli něco málo přes sto boxů.

„Zatím chceme mít boxy spíš v oblastech s větším pohybem potenciálních klientů a zaměřujeme se na obce s populací alespoň tisíc obyvatel,“ přidává se Mrózek ze Zásilkovny, který poodhalil i některá čísla.

V současné době stojí Zásilkovně v Česku téměř dva a půl tisíce boxů, z toho 1400 jsou menší, pouze dvousloupcová řešení, která jsou z devadesáti procent určená právě pro vesnice.

OX Point chce na vesnice zavítat nejpozději do dvou let a teď má v plánu oslovit místa, kde by služba dávala smysl. Aktuálně má pod smlouvou přes šest set lokalit na významných dopravních uzlech, jako jsou čerpací stanice, developerské rezidence, lokality České pošty nebo nádraží SŽDC.

„Snažíme se rozšiřovat doručovací kapacity. Když si člověk jde vyzvednout kamkoli balíček, tak nemusí vcházet do žádného obchodu a čekat fronty. Službu mu prostě vystrčíme ven,“ říká Vacek.

Česko tak čeká budoucnost s výdejními boxy, která co do počtu boxů na počet obyvatel mohla dorovnat a i překonat rozvinuté trhy, jako je například zmiňované Polsko. „Pokud jde o dostupnost kapacity boxů pro obyvatele, věřím, že je jednou překonáme,“ říká Jan Mrózek ze Zásilkovny.

A překážkou by nemělo být ani zaváhání e-commerce segmentu z počátku roku. „Naopak, zvýší se tlak na efektivitu doručování a té jde dosáhnout právě masivním využíváním boxů. V tuto chvíli doručujeme do boxů necelých deset procent ze všech zásilek a věřím, že se můžeme dostat až na čtvrtinu celkového objemu,“ uzavírá Mareš z WeDo.

The post Boom výdejních boxů v Česku. Jejich počet se i přes pokles e-commerce znásobí appeared first on Forbes.