V zámoří mě vše překvapilo, zvykám si, říká Zohorna po prvním gólu v AHL
V posledním zápase za farmu Penguins jste dal dva góly, asistenci a byl jste zvolen první hvězdou zápasu při výhře nad Hershey Bears. Znamená to, že už si po více než měsíci začínáte zvykat na zámořský hokej?
S přáteláky to pro mě byl už sedmý zápas v sezoně a konečně jsem se cítil výborně. Už se to blížilo tomu, jak jsem se cítil v Česku. Zvykám si a každým zápasem je to lepší a lepší. Pracujeme tu na tom s kondičním trenérem na ledě i mimo něj.
Od lednového příchodu na kemp Pittsburghu jste toho stihl už docela hodně. Jak svou zámořskou misi prožíváte?
Všechno mi tady vyrazilo dech. Přístup, jaký k tomu mají, lidi, co se tomu věnují, jak je všechno propojené, jak tu vše funguje a jak tu má všechno hlavu a patu. Vše se při tréninku natáčí, mají různé aplikace na herní systém, vyhodnocování hráčů apod. Fakt jsem byl ze všeho mile překvapen a moc si to užívám. Jsem moc rád, že tu jsem a věřím, že mi to do budoucna hodně pomůže se zlepšovat. I život v Americe je super. Žiju v menším městečku se 40 tisíci obyvateli, příroda kolem je nádherná. Já bydlím na kraji města, takže v přírodě jsem po pár metrech.
Zohorna s Penguins podepsal v dubnu 2020. Jeho prvním pocitům se věnovala reportáž sportovních novin:
Jakou úroveň mají zápasy v AHL ve srovnání s českou extraligou? V čem je největší rozdíl?
První dojmy byly neuvěřitelné. Kvůli menšímu hřišti bylo pro mě všechno najednou strašně rychlé a na nic jsem neměl čas. V útočném pásmu se všech pět hráčů snaží být u sebe a presovat, navíc je tu hodně mladých kluků, kteří se všichni chtějí dostat nahoru, takže makají, bruslí a napadají. V Česku je to prostě jiná soutěž než tady. I kvůli zmíněné velikosti hřiště. Z technického pohledu je to všude stejné, ale tady je ta hra mnohem rychlejší. S tím jsem měl ze začátku problém, ale už si na to zvykám.
Cítil jste jako výhodu, že jste přijel rozehraný z extraligy v dresu Boleslavi?
Myslel jsem si, že to bude výhoda, ale první zápasy jsem měl pocit, že tu hraju úplně jiný sport. Ten rozdíl byl opravdu velký. Teď už je to ale lepší a tu rozehranost mohu začít využívat.
Přesto si udržujete průměr bod na zápas a teď jste přidal za Wilkes-Barre i své první dva góly. Můžete je popsat?
U první branky jsem dostal puk krásně do jízdy, mohl jsem objet obránce a natlačit se před branku. Se štěstím mi to tam padlo. Také druhý gól padnul poté, co jsem dostal přihrávku do pohybu, obránce si hleděl spoluhráče a dovolil mi dojet před bránu, kde jsem to zasunul do branky. Dostal jsem gratulace k prvním gólům, ale pro mě je hlavní to vítězství. Potřebovali jsme ho.
První gól Radima Zohorny v AHL:
#wbspens Goal Video - Radim Zohorna ties things up late in the first. pic.twitter.com/MyIblflz5K
— WBS Penguins (@WBSPenguins) February 24, 2021
Máte představu o tom, jak to v klubu funguje, jestli ten zápas sledovali i trenéři Pittsburghu?
Tohle upřímně nevím a ani neřeším. Já se soustředím na to, abych podával co nejlepší výkony tady. Jestli pak v budoucnu přijde nějaká šance nebo nepřijde, to teď aktuálně v hlavě nemám. Cílem je jednoznačně zvyknout si na zámořský hokej.
Do NHL jste v lednu vstupoval v době, kdy kvůli pandemii byl předsezonní kemp extrémně krátký a neměl jste moc času zaujmout. Jak jste to prožíval? Byla vůbec šance udržet se v prvním týmu Penguins?
Bylo to opravdu hodně těžké. První tréninky jsem byl jak v jiném světě. Kolem mě samí výborní hráči. Nebyl tam jediný kluk, který by vypadal nepřipravený. Všichni byli skvělí. Den ode dne jsem se cítil lépe a lépe, ale času opravdu moc nebylo. Myslím si, že tohle je pro mě ta nejlepší varianta, jak to mohlo dopadnout. Na farmě si mohu zvykat na zámořský hokej, kluziště, systém. Jsem realista a viděl jsem, že ještě potřebuji čas si na všechno zvyknout. Tady mám roli v týmu, hraju přesilovky, mám hodně minut na ledě, což bych v Pittsburghu ze začátku určitě neměl. Ve stejném duchu jsme to vyhodnotili s klubem i mým agentem Robertem Spálenkou ze Sport Investu.
V týmu máte Slovince Jana Drozga. Máte tam i jiné Evropany?
Máme ještě finského gólmana Emila Larmiho. Pak je tu zmíněný Jani, s tím se hodně bavím. Máme i trochu podobnou řeč, obecně si spolu rozumíme. Další kluci jsou z Kanady z Québecu. Nepřestává mě bavit je poslouchat, když spolu začnou v obrovské rychlosti mluvit francouzsky.
Když se ještě vrátíme k předsezonnímu kempu, tak tam jste se setkal i se svým vzorem Sydney Crosbym. Jak jste to prožíval?
Potkal jsem se s ním hned druhý den, kdy jsem si šel vypékat brusle a on tam zrovna byl také. Strávili jsme spolu asi 20 minut a celou dobu jsme si povídali. Hrozně mě překvapil, jaký je. Velmi skromný a komunikativní. Ptal se mě na všechno možné i na Česko. Měl jsem z toho setkání velký respekt, ale je opravdu hodně příjemný. Během kempu jsme měli i tréninkové zápasy proti sobě, tak jsem si s ním i zahrál.
Během kempu Pittsburghu se objevilo video, jak se spoluhráči divili vaší výšce. Platí to i na farmě a máte s tím nějakou historku?
Nic velkého se neděje. Kluci asi jen byli překvapeni z toho, jak jsem vysoký, ale nikdo si mě kvůli tomu nedobíral. Hlavní je, abych je ale zaujal svou hrou a nejen výškou.
A máte pocit, že vám ta výška může pomoci se v zámoří prosadit? Že to může být vaše výhoda?
Snažím se výšku, dlouhé ruce a dlouhou hokejku využívat, ale zda mi to pomůže, to se teprve ukáže. Doba, kdy byla dvoumetrová postava rychlejší vstupenkou do NHL, je dávno pryč.
A jak v zámoří fungují trenéři? Komunikují s vámi hodně?
Určitě. Hodně tam s námi v tomto směru pracují. Třeba s kondičním trenérem jsme na kempu řešili, abych byl neustále v podřepu a nehrál na natažených nohách. Na tom stále pracuji. Po každém zápase máme video, kde nám pak trenéři ukazují, co je třeba zlepšit. Zvlášť mně, protože ještě hodně potřebuji zapracovat na věcech ohledně herního systému. Funguje to tu skvěle.
Jste v kontaktu s jinými českými hráči v zámoří, abyste si mohli vzájemně radit a pomáhat si?
Píšu si třeba s Víťou Vaněčkem a Martinem Nečasem, ale to většinou neřešíme jen hokej. A když jsme proti sobě hráli přátelák, tak jsem se bavil s Davidem Kašem, který hraje na farmě Philadelphie za Lehigh Valley Phantoms.
A co od sebe očekáváte v příštích týdnech?
Moje ambice je dostat se do NHL. Na tom budu neustále pracovat a makat tady. Když to přijde, tak to přijde. Snažím se na to moc nemyslet a maximálně se soustředím na hru tady.