Bývalý hokejový kouč Sýkora: Jsem pyšný na to, že jsem objevil Malkina
Jak se Vám v tomto období daří, pane Sýkoro?
Je to trošku komplikovanější život, ale to poznala většina obyvatel naší republiky. Je mi 72, tak se snažím chránit a nepouštím se do žádných velkých styků jako návštěvy apod. Sleduji také hodně politiku a názory na aktuální situaci. Bohužel je smutné vidět, jak se vzájemně nechápou, a jak se snaží zviditelnit před volbami. Současně mě mrzí, jak se pomalu rozbíhá očkování. Hodně také sleduji sport. Samozřejmě hokej je na prvním místě.
Sledoval jste vystoupení naší reprezentace do dvaceti let?
Ano, to jsem sledoval hodně pečlivě. Nenechal jsem si to ujít.
A co říkáte na výkon našich hráčů?
Upřímně řečeno většinu těch kluků jsem neznal. Maximálně jsem je viděl napsané na soupisce nějakých mužstev, takže jsem čekal horší výkon. Přestože byla v posledních letech známější jména, tak se tito kluci snažili daleko víc. Navíc hráli velmi disciplinovaně. Oproti minulosti také skvěle bránili, padali do střel a hlavně rychle bruslili. Ale… Na rozdíl od těch druhých zemí, a já to srovnávám s Finskem a Švédskem, nikoliv s Amerikou, Ruskem a Kanadou, kde je výběr větší, jsme prostě slabší. My jsme snaživci a oni jsou hokejisti.
Čím to je?
Říkám to už dlouhodobě. Jeden z důvodů té mozaiky je to, že od dětí bereme hokej příliš vážně. Tréninky dětí jsou tréninky dospělých. Soutěže hrajeme na body a na prestiž. Naopak severské týmy ne. Ti chtěji, aby děti hrály, hrály, hrály a teprve od dvanácti let je připravují na ten dril. Nemůžeme si takhle myslet, že z našich dětí pak budou hokejisti. Vždyť budou unavení a otrávení. Ten vstup do hokeje je špatný a měl by se změnit.
Jaká je pak výhoda, když hráči budou jen tak volně bruslit a neřešit soutěž?
Tak jedna z nich je ta, že v těch dvanácti letech už pak odhadnete, kdo na ten hokej má vlohy a kdo ne. Rodičům pak jen řeknete: Heleďte, dejte toho vašeho kluka studovat, v tom hokeji to nevypadá…. My tady držíme děti v naději, že z nich budou skvělí hráči a ono to tak není. Místo toho, aby se třeba soustředily na užitečné studium, tak jim zabíráme čas něčím, v čem pak úspěšní nebudou.
Marek Sýkora v Karlových Varech
Který ze zápasů se vám nejvíce na dvacítkách líbil?
Spousta těch zápasů měla velkou kvalitu. Nejvíc se mi líbil duel Švédsko – Finsko. To bylo parádní. Byla radost na to koukat, jsou to naděje světového hokeje. Ale pokud se vrátím ještě k našemu výběru, tak musím říct, že to není žádná tragédie. To je prostě skutečnost našeho hokeje. Nemá smysl tam někoho kritizovat.
Zaujal vás tam nějaký hráč, o kterém jste třeba nikdy v minulosti neslyšel?
Hodně mě zaujal Lang. Shodou okolností jsem se dozvěděl, že je z Rokycan. A v nějakém zápase hrál za Škodovku a dal hned dva góly. Je to šikovný pravák. Zaujal mě i Jiříček nebo Svozil. Víc jsem možná čekal od Myšáka z Litvínova.
Vy jste zmínil, že nemá smysl někoho kritizovat… Přesto se kouč reprezentace Filip Pešán pustil do Michala Teplého a veřejně ho lynčoval… Je to takhle vhodné?
Já dlouhodobě vidím Filipa Pešána jako dobrého trenéra. Je mladý a progresivní. Myslím si ovšem, že tohle nebyla úplně správná forma vyjadřování. Ta kritika měla spíš být od jeho trenérů a asi se to nemělo řešit přes média, zvlášť když je to mladý hráč. Tohle si mohl odpustit, pokud mu chtěl něco vytknout mohl to udělat z očí do očí. Vždyť je to trenér áčka, takže tu možnost má.
Nechme teď stranou formu, kterou Pešán kritizoval Teplého… Bylo to kritizování oprávněné?
Já jsem jej v jednom z těch zápasů viděl a zdálo se mi, že se mu nechce dozadu. Mně stačí malý výsek té hry, abych si o hráčích udělal obrázek. Ale přiznávám, že to může být zavádějící a nemusí to tak být. A navíc, přestože byl Teplý hodně nasazovaný, tak v koncovce byl jalový. Takže mě zrovna nezaujal.
Filip Pešán je poměrně mladý trenér. Je pro tuto funkci vhodný, když ještě nemá tolik zkušeností?
U Finů nedávno pracoval mladý trenér. Já si myslím, že ten věk nehraje příliš velkou roli. Rusové sice dávají přednost starším trenérům a my jsme to také dělali. Nicméně ta doba je teď někde jinde. Ti mladší se mají možnost více vzdělávat v oboru.
Nebude třeba ale problém s respektem u některých hráčů?
V extralize si někdo může podvědomě říkat: Hele, co ty mi budeš diktovat, jak mám hrát, vždyť si hrál támhle někde druhou ligu… Ale nemyslím si, že by to byl případ Filipa Pešána v reprezentaci.
Dokážete si představit na lavičce reprezentace někoho jiného?
Václav Varaďa. Je to člověk, který hrál v NHL, získává zkušenosti v extralize a taktéž pracoval s dvacítkou. Myslím si, že je to člověk, který by se na lavičce reprezentace mohl objevit.
Přesuňme se k aktualitám v extralize. Do Pardubic přestoupil Andrej Kosticyn. Vy jste se v minulosti vyjadřoval, že byste ani jednoho z bratrů do mančaftu nechtěl… Proč?
Máte výbornou paměť. Já jsem se s nimi v Minsku nesetkal. Bratři Kosticynové tam byli v té době obrovský pojem. Jsou to báječní hráči, ale taky se tam o nich říkalo, že jsou to kamarádi s alkoholem. Nevím, jak je to teď aktuálně. Ale snad Pardubice vědí, co dělají. K samotnému Andrejovi vím, že to byl silný hráč na kotouči a uměl dát branku. Pokud mu to všechno zůstalo, tak může být přínosem. Já bych jim to přál. Pardubice jsem trénoval a mám odtud dobré vzpomínky. V současné situaci ale nejsem schopný říct, v jakém stavu tam Kosticyn přišel.
Teď k vaší trenérské kariéře… O vás se ví, že jste našel Jevgenije Malkina… Jak jste k takovému hvězdnému hráči přišel, a jak se vám jej podařilo objevit?
Generální ředitel Magnitogorsku byl v lázních v Karlových Varech a tam si přečetl o mně článek, že poslouchám Metallicu. To mu nějak zůstalo v paměti. Následně nepostoupili přes první kolo play-off, a tak semnou chtěli jednat o tom, že bych tam trénoval.
A mezitím, co jsme letěli do Magnitogorsku na pohovor, jsme se zastavili v Moskvě. Mezitím se v tomto městě hrálo mistrovství světa do osmnácti let. V tom ruským mužstvu byl Jevgenij Malkin. A my jsme se tak na to koukali… Zaujal mě… Hodně ho nasazovali do přesilovky na pozici beka. Tak jsem zjišťoval, odkud je a přišel jsem na to, že je právě z Magnitogorsku.
Po pohovoru jsem si myslel, že z té práce nakonec nic nebude. Když jsme ovšem byli v Moskvě, tak mě kontaktovali, že můžu nastoupit. Takže jakmile jsem se přesunul do svého nového působiště, tak jsem se ihned o něj zajímal, protože jsem v něm viděl opravdu velký talent a jeho jméno mi zůstalo v paměti.
Bylo divné, že jsem ho ovšem neviděl na přípravě A-týmu. A oni mi sdělili, že tento kluk do áčka nepatří, že bude na farmě. Tak jsem se šel podívat na trénink té farmy a opět se mi tam hrozně líbil. Tak jsem šel za manažerem Veličkinem a řekl jsem mu, že chci, aby trénoval s námi. Tím se pomalu zabydlel v dospělém hokeji.
Jevgenij Malkin je hráč s neuvěřitelným talentem. Podívejte se na jeho famózní gól v NHL:
Jaký to byl hráč?
Byl úžasně vitální, šlachovitý… Byl ovšem z chudých poměrů a málo střílel. On moc branky nedával, ale neustále se snažil přihrávat. Navíc byla velká radost vidět ho hrát basketbal nebo fotbal v přípravě. Na začátku sezóny jsem ho ještě nechal rozehrát na farmě, ale potom už jsem ho natrvalo přesunul do hlavního týmu a jeho kariéra tím začala.
Viděli jste se někdy od té doby?
Ano, v roce 2011 byla výluka a já trénoval Minsk. Dorazili jsme do Magnitogorsku a on mě tam potkal. Vzpomněl si na mě, což mě překvapilo, protože jsem si myslel, že už si na mě nepamatuje a dokonce mě objal! Říkal, že výborně mluvím rusky a krásně jsme si popovídali. Bylo to hrozně milý. Samozřejmě ho teď v NHL sleduju. Malkin je jeden z těch hráčů, kteří prošli mýma rukama, tak jsem na to pyšný.
Malkin se na tréninku Pittsburghu v minulosti porval: