Emile, podepiš! Srdcař i rebel Hekele si splnil sen, teď se těší na svět
Když řeknete jeho jméno v prostředí českého cyklokrosu, musíte i lehce našlapovat. Hekele dělí tábory na dvě strany. Na tiskovce před republikovým šampionátem, který poprvé hostil Jičín, se jeden novinář dokonce omlouval, že se ptá na Hekeleho.
Emil totiž několikrát svazové funkcionáře pořádně dopálil. Naposledy na loňském šampionátu na Holých Vrších, kde ho diskvalifikovali kvůli návratu do depa.
„Omlouvám se všem fanouškům, ale musím říct, že cyklokros řídí mafie a rozhodčí byl na mě nasazený. Nevyhovuje jim, že jsem byl na druhém místě a porážel jsem profesionály, byť jsem amatér. To je špatně,“ nebral si servítky Hekele.
To, že se později bez návalu emocí omluvil, už úplně zapadlo.
Emil Hekele získal lásku ke kolům díky svému tátovi. Zarputilá povaha a bezedné plíce z něj udělaly chlapa, který se nebojí ničeho. Svůj první titul mistra republiky získal už v roce 1997, když mu bylo 20 let. Tehdy byl coby voják členem Armádního sportovního klubu Dukla Praha. Na dráze v týmové stíhačce triumfoval se třemi dalšími vojáky a mohl celou sezonu nosit typický mistrovský dres
Jenže Hekeleho stejně víc bavil vždycky cyklokros. Kombinace přírody, dřiny, bláta, často i deště či mrazu pro něj znamená vrcholný zážitek. Vystoupit z komfortní zóny, jít až na dno sil, to je pro Emila ten pravý adrenalin.
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Jan2020/2349422.jpg?d41d
Samozřejmě, umí si naložit poctivé dávky. Ale netrénuje podle svazové metodiky nebo s reprezentačním týmem. Jezdí po práci. V létě to má horší, protože se musí věnovat svému cykloshopu a tak je na trénink čas třeba až po desáté večer. V zimě může na kolo častěji a dřív.
A protože účast na závodech Světového poháru stojí peníze, zvolil si vlastní cestu. Cyklokrosem si třeba vydělává na závodech v Japonsku. Paradoxně to pro něj vyjde levněji. V tamní konkurenci je hvězdou a dokáže vydělat prize money. Samozřejmě, pro tamní publikum je miláčkem.
Letos přijel na republiku znovu. Ve svých 42 letech opět v parádní formě. Přes rok si nakládal šílené porce. Na mountainbikovém NOVA Cupu se fanoušci třeba divili, že ráno odjel vypsanou kratší trať a ihned po dojezdu nastoupil i do závodu vytrvalců. Prostě proto, že ho to baví a dřinu má rád. V Jičíně byl navíc s fanklubem v zádech. A vyhrál!
Když pak s chraplákem vyprávěl, proč všem ujel, nezbylo jen pokývat hlavou. „Celý závod jsem si dost dával a jel jsem s otevřenou pusou. Proto už mám horší hlas. Strašně moc jsem chtěl vyhrát, asi rozhodlo srdce,“ řekl po dojezdu.
„Celý život jsem dřel a makal, motivace byla obrovská, ale dokázal jsem, že na to mám. Na Světový pohár nemám peníze, takže uvidíme, co bude v nejbližších dnech," dodal.
Naznačil onu tradiční otázku: bude moci jet mistrovství světa?
Právo nominace coby mistr měl, ale bezprostředně po závodě nebylo jasné, zda nebude pokračovat rozepře se svazem. „Dneska chci oslavovat titul, pak se rozhodnu. Titul jsem získal už před třiadvaceti lety na dráze a těžko se hodnotí a porovnává. Cyklokros je ale výstavní česká disciplína, já chtěl být od malička cyklokrosařem. Pro mě je tudíž tento titul nejvíc,“ dodal Emilio, jak mu fandové říkají...
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Jan2020/2349423.jpg?d41d
Hrdý mohl být a jak férově přiznal, po životním úspěchu se při oslavách trochu"zboural". Ale proč ne. Triumfu dosáhl díky dřině, kterou si sám nakládá. Chodí do práce, má rodinu a i přesto dokáže konkurovat špičce. Mistrovství světa už si zažil, v roce 2017 v Lucembursku ho vzali do výpravy a skončil na 22. místě. Ve středu pak prozradil, že na svět pojede.
"Odsouhlasil jsem nominaci na mistrovství světa, záleželo jenom na mně. Bylo by fajn využít formy, jakou mám, rád bych se popral o co nejlepší výsledek. A to nejen já, ale celý tým," mluví dnes odhodlaně.
Světový šampionát se letos pojede první víkend v únoru ve švýcarském Dübendorfu. A Emil Hekele bude mít tentokrát na sobě dres českého šampiona, a to je zase o něco prestižnější pozice.