Mladí kluci mě ženou dopředu. Fungujeme spolu výborně, říká nejstarší člen českého týmu Tomáš Krupčík

Po odchodu Ondřeje Moravce je Tomáš Krupčík nejstarším členem českého týmu. S třiatřicetiletým biatlonistou jsme probrali přípravu i jeho pozici v týmu, který je nebývale široký. To přináší zvýšenou motivaci, ale i konkurenci… 

Pár dní doma

Máte za sebou třítýdenní tréninkový blok na Pokljuce a na Dachsteinu. Jak se po jeho absolvování cítíš?

Tak, jak by se dalo očekávat po třítýdenním soustředění. (smích) Udělali jsme tam spoustu dobré práce a kvalitního tréninku. Teď máme čas se z toho trošku posbírat, dát do kupy a připravit se na další tréninkový blok na severu.

Dostali jste od trenérů nějaké volno?

Máme lehčí trénink než normálně. Není to volno, ale třeba ve středu, první den po návratu, jsme měli jen hodinovou aktivitu dle vlastního výběru. Další dny už ale budou podobné těm běžným tréninkovým, akorát to třeba nebudou dvě fáze tréninku denně, ale jen jedna.

Jak tedy odpočíváš? A co plánuješ stihnout před odjezdem na sever, kde strávíte přes tři týdny?

Toho času není moc. Jsme doma jenom tři pracovní dny. Je potřeba zařídit určité věci doma, na úřadech… Podobně jako dalším lidem mi vypadl dodavatel elektřiny a plynu, takže zrovna řeším tohle. Zároveň se samozřejmě snažím co nejvíc odpočívat, dát si trénink a po něm co nejlépe zrelaxovat. Je hezké počasí, takže toho využiju k procházkám a tak.

V létě tě trápila bolavá záda, na letním MS v NMNM jsi kvůli nim musel vynechat závod. Jak to vypadá teď?

Vypadá to skvěle. Od té doby, co mě to potkalo v létě na mistrovství světa, se nám to spolu s fyzioterapeuty a masérkami podařilo dát do kupy. O zádech už ani nevím. Nic mě netrápí a všechno běží, jak má.

Takže ti to nijak nenarušilo přípravu?

Ne, byla to jednorázová epizoda, se kterou jsem se potýkal nějakých 14 dní. To není významný časový horizont, který by přípravu narušil. Ten problém se navíc přihlásil většinou během závodů, v tréninku mě nijak nelimitoval.

Lyžování s podcasty

Letos jste toho dost nalyžovali na ledovci v Rakousku a teď ještě nalyžujete v Norsku. Vyhovovuje ti to?

Určitě. Čím víc toho nalyžujeme před sezónou, tím líp. Je to velký bonus. Osobně jsem nejradši, když můžeme lyžovat, co nejvíc to jde.

Na ledovci jste denně ve dvou fázích najezdili tři až čtyři hodiny. Zpříjemňoval sis to kroužení nějak?

Ráno jsem si nastahoval podcasty a pak kroužil. Zároveň jsem k těm tréninkům prostřednictvím podcastů přidal samovzdělávání se. To bylo naprosto ideální. Poslouchal jsem různé podcasty ohledně zdravého životního stylu a zdraví. Hltal jsem je dost intenzivně, takže jsem přijel domů o něco obohacený. (smích)

Ten nejstarší

Je ti 33 let a po odchodu Ondry Moravce jsi nejstarším členem českého týmu. Nepřipomínají ti to to kluci? Nevtipkují na tohle téma?

Musím říct, že ne. Tohle zatím na přetřes nepřišlo. Nikdo se o tom nezmiňuje, i když jsem si toho věku samozřejmě vědom. Sám to ale tolik nevnímám, protože funguje v kolektivu výborně a věkové rozdíly se tam téměř neřeší.

Vnímáš to spíš z toho pohledu, že se na vás mladí kluci tlačí? Je to pro tebe motivace nebo konkurence?

Určitě to beru jako motivaci i konkurenci. Kluci jsou mladí, mají velký drajv. Na trénincích tě to žene kupředu, protože se samozřejmě nechceš nechat předjíždět od těch mladých. Nedáš jim nic zadarmo. Pro mě je to pozitivní. Ženou mě k tomu, abych makal ještě víc. Pro ně je to taky super, protože se nás zase snaží nahánět. Je to oboustranně prospěšné.

Základní cíl pro všechny teď asi bude vybojovat si vůbec místo ve Světovém poháru, což nebude jednoduché… 

Tohle je taky dobře. Konečně máme o něco širší tým a každý se musí poprat o své místo. Všichni musí jít nadoraz, aby se do týmu pro Světový pohár vešli.

Karel Halberštádt
Foto: Petr Slavík, Jana Mrákotová, Karel Halberštádt

Článek Mladí kluci mě ženou dopředu. Fungujeme spolu výborně, říká nejstarší člen českého týmu Tomáš Krupčík se nejdříve objevil na Biatlon.